Vstáváme celkem pozdě. Dneska se nám prostě fakt nechce a každý den přeci nemusíme být za plhy v 7 ráno ;-) Přijíždí pár aut s týpkama, vybavenýma na rýžování zlata. Že by ještě...Nějaká ta hrouda, chalupa na Aljašce a do Prahy jednou za rok na návštěvu ?? :-)
Jdeme na trek. Cílem je kopec s malým ledovcovým jezírkem, kousek od nás je další cabin pro pocestné a opět úžasná cesta s přenádhernými výhledy na všechno
kolem. Není mi moc dobře, mám horečku, kašel a bolí mě v krku. A Petr to nenese nejlíp. Následující dny navíc máme v plánu Denali a to bude trochu náročnější. Zkouší mě tedy přemluvit, abych zůstala dnes v kempu, ale nesetkává se s pochopením. Předstírám, že jsem v podstatně "naprosto v pohodě", ve stanu nezůstanu ani za nic! A tak šlapeme nahoru. Já pod práškama sotva lezu, Petr každých 10 min. nadhazuje poznámku "neměla bys jít už dolů???" a Iveta s Jardou se raději klidí mimo tohle minové pole...;-)
Překvapuje nás, že potkáváme všude opravdu hodně
psů. S páníčkama na treku, na korbách aut, na předchích sedadlech, na ulicích, zkrátka všude. Je na ně fajn pohled. Jsou tak nějak v pohodě, jako všechna zvířata tady. Nahoře na kopci chvíli sedíme u ledovce - je jich tady fakt spousta a chladíme nohy v průzračném jezeru. Okolo je spousta menších i větších vodopádů, ticho je hmatatelné a my máme pocit, že bychom tu takhle mohli sedět hodiny a hodiny. A tak se raději zvedáme :-)
Vracíme se do kampu, poslední návštěva roztomilé vesničky.
Pakujeme stany. Jedeme zase dál. V kempu se mimochodem chystá další svatba. Odjíždíme směr Talkeetna. Je
to delší cesta a tak přespáváme jednu noc v malém kempu po cestě - Fox creek camp
ground a užijeme si zase jednou sprchu a teplou vodu z kohoutku. Jooo, je to tu prostě romantika...
Žádné komentáře:
Okomentovat